konference LIFE 2023


Konference LIFE2023 pořádaná neziskovou organizací EduFINN je každoročně zaměřena na inovace ve vzdělávání, sdílení dobré praxe z finských škol a vytváření příležitostí pro networking. Konference se účastní přes 150 pedagogů a dalších pracovníků ve školství z celého světa. Program je sestaven tak, aby se účastníci měli možnosti dozvědět nové informace a poznat vzdělávací trendy, a zároveň aby měli příležitost ke sdílení s ostatními. Oba hlavní záměry a cíle konference, tedy novinky ve vzdělávání a sdílení dobré praxe s ostatními účastníky, byly důvodem pro zvolení tohoto programu pro mobilitu v rámci programu Erasmus+.


1. den

Úvodní částí programu konference LIFE byl vzdělávací veletrh EDUCAfair konaný v hlavním městě Finska Helsinkách. Kromě vystavovatelů učebnic, vzdělávacích materiálů, digitálních technologií a učebních pomůcek, byly součástí programu veletrhu přednášky předních finských odborníků ve vzdělávání – hlavním tématem těchto přednášek byly digitalizace ve vzdělávání a well-being žáků a učitelů. Protože obě témata aktuálně rezonují i českou odbornou veřejností, bylo velmi přínosné jednotlivé přednášky sledovat. Kromě již delší dobu uváděné potřeby přistupovat inovativně k práci s informacemi, vzdělávat žáky v oblasti dezinformací a zaměřit se na psychohygienu v souvislosti se sociálními sítěmi, bylo na konferenci zmíněno také aktuální téma využívání umělé inteligence ve výuce a výzvy s tím spojené. V oblasti well-beingu přednášející často zmiňovali nové poznatky z neurověd o vztahu bezpečného školního prostředí a duševní pohody žáků.

2. den

Veletrh EDUCAfair pokračoval i v sobotu zajímavým programem přednášek. Většina z nich byla opět věnována well-beingu ve školách a také zajištění rovných příležitostí pro všechny žáky. Odpolední program se přesunul do hlavní helsinské knihovny, architektonicky proslulé Oodi Library. V těchto prostorách jsme byli seznámeni se vzdělávacím programem knihovny a nabídkou aktivit pro školy i veřejnost. Mimo obvyklý knižní servis knihovna disponuje laboratořemi, dílnami pro pracovní vyučování, přednáškovými sály se špičkovou prezentační technikou, relaxačním prostorem nebo samostatnými studovnami. Je ukázkou inspirativního prostoru, kde se mohou žáci vzdělávat jak v rámci své školní výuky (workshopy, přednášky, filmové projekce, …), tak v případě potřeby samostudia a práce na školních projektech zadaných mimo výuku.

3. den

Program konference se přesunul z Helsinek do města Rovaniemi, které je oblastním střediskem pro finskou část Laponska. Zde se již setkali všichni účastníci konference. V úvodu programu byl finskými pedagogy představen systém vzdělávání na úrovni mateřských, základních a středních škol. Další prezentace byla věnována systému přípravy budoucích učitelů. V odpoledních hodinách před doprovodným programem byli účastníci rozděleni do studijních skupin, v rámci kterých sdíleli informace o svých školách a vzdělávacích institucích. Velmi zajímavou částí přednášek byla prezentace způsobu přípravy budoucích učitelů ve Finsku. V porovnání s naším systémem je evidentní, že budoucí učitelé tráví přímo ve školách, kde budou působit, mnohem více času již od prvního ročníku VŠ. Jejich pravidelná praxe zahrnuje observace, asistovanou přípravu hodin, podrobnou zpětnou vazbu i možnost účastnit se každodenního života školy. Ve vyšších ročnících je praxe navýšena a v závěrečném roce tvoří téměř třetinu školního roku. I po nástupu do školy mají noví učitelé zajištěnu rozsáhlou podporu, metodickou, didaktickou i psychologickou. Bylo by užitečné co nejrychleji zavést podobnou praxi i na našich pedagogických fakultách a ve všech školách pracujících s absolventy.

4. den

Dopolední program byl věnován návštěvám v místních školách v Rovaniemi a okolí. Měli jsme možnost navštívit konkrétní výukové hodiny, reflektovat je s pedagogy i promluvit se studenty pedagogické školy, kteří zde právě absolvovali svoji pravidelnou studijní praxi. I když to není případ konkrétně naší školy, která zajišťuje školní asistenty a podpůrné pedagogické pracovníky ze svých zdrojů, jejich působení ve finských školách považuji za jeden z hlavních důvodů úspěšnosti celého systému. Všem dětem je věnována dostatečná péče, učitelé mají čas na práci se žáky, výchovné nebo studijní obtíže mohou ve spolupráci s asistenty a podpůrným personálem řešit bezodkladně, a tedy efektivně. Novým trendem ve finských školách je rozšiřování prostor školy, kterým se říká "learning environment". Žáci se neučí v klasických třídách, ale v prostorách, kde jsou jak studijní koutky, tak přednáškové prostory a relaxační zóny. Learning environments se vyznačují kvalitními materiály, promyšleným nábytkem, vhodně zvolenými barvami a vizuální atraktivitou. Odpolední program začal společnou reflexí návštěvy škol. Po reflexi následovala přednáška vedoucího školského odboru města Rovaniemi, který odpovídá provozně i pedagogicky za fungování 25 škol ve městě a okolí. Ve své zajímavé přednášce se zaměřil na to, jakou podporu město svým školám poskytuje, jak hodnotí a měří kvalitu vzdělávání a jak podporuje školy ve výběru nových učitelů. Celý systém této podpory je velmi zajímavý a odpovídá tzv. střednímu článku podpory MŠMT, který se pilotně testuje v několika krajích ČR.

5. den

Dopoledne jsme opět navštívili jednu z místních škol. Kromě pozorování hodin v jednotlivých třídách jsme měli možnost mluvit se žáky a pedagogy o tom, jak funguje systém průběžného hodnocení a testování v průběhu základní školy a jakým způsobem se žáci dostávají na školy střední. Finský systém je nastaven podstatně méně kompetitivně, žáci jsou hodnoceni pouze svojí školou, nedělají jednotné přijímací zkoušky, pro každou střední školu je pouze stanoven minimální výsledek za určité předměty a žáci se snaží ho dosáhnout, tak aby byli na danou školu přijati. Odpolední program konference se uskutečnil opět v jedné z rovaniemských škol. Seminář Be a student nabídl účastníkům možnost stát se žákem dané školy a spolu s pedagogem absolvovat celou vyučovací hodiny včetně práce s materiály, pracovními listy a zpětnou vazbou od pedagoga. Nabídka ukázkových hodin zahrnovala tělocvik venku na sněhu, vaření, občanskou výchovu nebo ruční práce. Bylo zajímavé zjistit, že na rozdíl od českých škol, kde jsou podobné aktivity považovány za okrajové a celá řada škol je do vzdělávání zahrnuje pouze v malé míře, finští žáci tráví podobnými aktivitami výrazně delší čas. Důvodem je rozvoj kompetencí, příležitost pro všechny žáky uspět v neakademických disciplínách a také podpora jejich soustředění a dobrých vztahů ve třídě společnou prací.

6. den

Dopolední program konference se konal v místním muzeu a centru umění a vědy Arktikum. Kromě workshopu o ochraně lesů a udržitelné těžbě dřeva, který je běžně nabízen školním skupinám a dětským návštěvníkům, jsme měli možnost absolvovat velmi zajímavou přednášku o roli muzeí, galerií a dalších výstavních institucí ve vzdělávání. Velmi zajímavou částí této přednášky byly principy práce se školními skupinami v muzeích, tedy jak může učitel nejlépe využít expozici, jak ji správně propojit s výukovými cíli, jak zapojit efektivně žáky a jak komunikovat s pracovníky těchto institucí při přípravě návštěvy a vzdělávacího programu. Odpolední program pokračoval zážitkovými workshopy ve školách ve stejném formátu, jako předchozí den

7. den

Závěrečný den konference byl věnován networkingu a sdílení dobré praxe ze škol jednotlivých účastníků. Na základě sdíleného souboru si mohli účastníci konference vybrat, s jakým typem škol a v jaké lokalitě by chtěly sdílet svoji každodenní školní praxi. Tato aktivita byla velmi důležitá pro získání kontaktů pro další projekty Erasmus+.